Jsem tady v téhle stanici a vím, že:

– nemusím se stydět, když se mi něco nepovede, protože už dokážu přiznat svoji chybu… (jojo, je to tak!)

– nemusím se bát, že něco nevím, protože se už nestydím zeptat… (přeloženo: nevadí mi, jestli vypadám jako pitomec!)

– nemusím se bát strašidel, protože na ně už nevěřím… (ulevilo se mi!)

– nemusím už chodit na třídní schůzky… (jupííí!!!)

– nemusím nosit podpatky, jen proto, že se by se to mělo… (a nebolí mě nohy!)

– nemusím se oblékat podle poslední módy, jen proto, že tak velí módní diktát… (ale můžu!)

– nemusím mít pořád perfektně upravené obočí, hladce oholené nohy (i knír!) a skvělý make-up… (cha-cha!)

– nemusím z práce pospíchat domů nakrmit nakrmit hladové krky… (jsou dospělí, nakrmí se sami!)

– nemusím být vždy a za všech okolností dokonalá… (naopak, mohu být dokonale nedokonalá!)

 Tahle stanice má i své výhody:

– můžu vynést odpadky v teplácích a kdybych náhodou potkala Brada Pitta, nezbývá mi nic jiného, než okouzlit ho svým vnitřním šarmem, když ten vnější je tak trochu omšelý… (platí totéž i kdyby šel kolem George Clooney)

– můžu celou neděli proflákat, protože nemusím s dětmi do ZOO… (kolikrát jsem to tam byla?)

– můžu jet na dovolenou mimo školní prázdniny a v přímořských letoviscích si vychutnávat zasloužený klid… (banda malých výtržníků nebude přese mě běhat sem a tam, nikdo nezvrhne můj oblíbený drink a na hlavě mi nebude opakovaně přistávat nafukovací delfín!)

– můžu se usmívat i na chlapy a nemusím se bát, že si budou myslet, že s nimi flirtuji… (spíš si pomyslí, nemá ta ženská nějakej tik?)

– coby běžkyně závodnice mám vyšší šanci vítězit, v mé kategorii 50+ není moc velká tlačenice… (sakra, ale i mladší ročníky stárnou a dohání mě!)

Když jsem dojela do téhle stanice, zjistila jsem, že konečně znám svou cenu. Nepotřebuji naplňovat očekávání ostatních. Nevadí mi, co si okolí o mně myslí. Mohu žít svůj vlastní život. Dokážu sebe přijímat i se svými chybami. Věřte – nevěřte, zvykla jsem si za ty roky na svůj nos a zbavila se i dalších komplexů! Leccos jsem dokázala a leccos vím, že nepotřebuji dokazovat.

Mladí, nebojte se cestovat do této stanice. Až do ní dojedete, zjistíte, že to tady není až tak hrozné, jak se tvrdí.

Mně se v této stanici líbí čím dál víc.

P.S.: Víte, proč ženská po padesátce nikdy nehraje hru na schovávanou? Protože by ji nikdo nehledal!